Kiwi zije!

Dnesni den jsme meli naplanovano nic nedelani a jen relax v meste Queenstown. Rano jsme vyrazili do centra na snidani a kdyz jsme prochazeli kolem parkoviste, motorky smutne koukali, ze je nikam nebereme. Po obvykle vydatne snidani anglickeho stylu jsme vyrazili na mistni atrakci – lanovku. Pod lanovkou nas vsak zdrzela jeste mnohem atraktivnejsi nabidka – Kiwi house. Na ceduli byly terminy krmeni a cas prvniho krmeni se blizil. Nedalo se odolat, vyplazli jsme nemaly obolus a sli se na symbol NZ podivat a ……… zije 🙂 V tmavem terariu pod cervenym svetlem jsme ho videli, nadherna hneda koule s dlouhym zlutym zobakem, prekvapilo nas, ze je to pomerne velky ptak. Pekne si tam chodil a zobakem si vyrejpaval potravu. Krasny pohled. Krome kiwiu byla venku mala zoo, kde byli ve volierach ruzni ptaci napr. nestor kea, wood pigeon…… Cestou zpet jsme se sli jeste jednou podivat do kiwi housu (meli tam dva) a s cistym svedomim muzeme rict, ze na NZ ziji 3 kiwi. Dokonce jsme zaslechli vysoke pistive tony, kterymi se dorozumivaji. Pak uz nasledovala zminovana lanovka, ktera nas vyvezla o 450 vyskovych metru vyse. Nahore byl krasny vyhled na cele mesto. Krom panoramat si nahore muzete zajet bobovou drahu, skocit bungee jumping anebo dolu se snest na paraglide. Prvni vyhlidka byla pro nas prilis nizko 😉 , tak jsme se vydali na kratky loop trek kolem vrcholu, kde jsme meli jeste krasnejsi pohled na mesto a okolo stojici zasnesnezene vrcholky hor. Za dvacet minut nebylo co resit a opet jsme se ocitli na stanici lanovky a jeli jsme opet dolu. Po lehkem obedu, salatu a testovinach, jsme se vydali do mistniho parku, ktery je nadherne udrzovan se spoustou kvetoucich rostlin a nekolika sportovisti pro ruzne aktivity. Napr. fresbee golf nebo bowling, ktery se hraje s koulemi na velke plose s pravidly curlingu 🙂 🙂 🙂 sikmou drahu a 10 kuzelek rozhodne nehledejte. A proc vlastne relaxovat kdyz tu maji Queenstown hill na kterem je ukryta cache 😉 V peknem paraku jsme se zacali drapat nahoru, tento trek je zpestren informativnimi tabulemi o vzniku mesta, byl to takovy vylet casem. Po 3/4 hodine jsme byli nahore a asi ve stejne vysi jako kopec s lanovkou. Holt co bychom neudelali pro sve zdravi. Pod bedlivym zrakem starsi pani jsme provedli odlov velke cachebedny (hlavne nenapadne) a zalogovani. Pak nasledoval sestup do mesta, relax v mistnich pohostinskych
zarizenich a slo se spat do Comfort Inn.